Porozumění & podpora

Němčina jako druhý jazyk

Základy a cesty
cílené jazykové podpory

Co je němčina jako druhý jazyk?

Kristina Edel

Němčina jako druhý jazyk (DaZ) označuje osvojování německého jazyka osobami, které mají jiný první jazyk (mateřštinu) a žijí v německy mluvícím 🇩🇪🇦🇹🇨🇭 prostředí. Na rozdíl od učení se cizímu jazyku probíhá osvojování DaZ v každodenním kontaktu s německým jazykem – ve škole, na hřišti, při nakupování nebo v práci.

Studenti DaZ jsou děti s migračním původem vyrůstající v Německu, přistěhovalé rodiny nebo dospělí, kteří v Německu trvale žijí. Jsou denně obklopeni německým jazykem a osvojují si jej jak řízeně (ve výuce), tak neřízeně (v každodenním životě). Tento permanentní jazykový kontakt zásadně odlišuje DaZ od němčiny jako cizího jazyka (DaF).

Častou otázkou je: „Je němčina mojí mateřštinou, pokud jsem se zde narodil/a?“ Odpověď zní: ne automaticky. To, zda je němčina považována za mateřštinu, závisí na tom, který jazyk si člověk osvojí jako první a v rodinném životě. Pokud se doma mluví převážně jiným jazykem, může být němčina i přes narození v Německu osvojována jako druhý jazyk.

Pojem DaZ platí zejména pro uprchlíky žijící v Německu, vysídlence, pracovní migranty a děti a mládež s migračním původem, pokud němčina není jejich mateřštinou. V souvislosti s pracovní migrací v 60. a 70. letech 20. století nahradil termín DaZ dříve běžná označení jako „němčina pro hostující dělníky“ a etabloval se jako samostatný obor v lingvistice a pedagogice.

Znaky osvojování DaZ:

  • Těžiště života v německy mluvícím prostoru – studenti žijí v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku
  • Denní jazykový kontakt – němčina provází studenty ve škole, v práci i v každodenním životě
  • Řízené i neřízené osvojování – učení v kurzu a současně v denním životě
  • Existenciální význam – němčina je nezbytná pro vzdělání, práci a společenskou participaci
  • Častá vícejazyčnost – první jazyk zůstává zachován jako zdroj

Historický vývoj DaZ/DaF

Obor němčina jako cizí a druhý jazyk se rozvinul koncem 60. let ze dvou důvodů: jednak rostl počet zahraničních studentů ve Spolkové republice a NDR, jednak se zvyšovala migrace do Německa. V roce 1956 byl na univerzitě v Lipsku založen Institut pro studium cizinců, ze kterého později vznikl Herderův institut. První katedru DaF obsadil Gerhard Helbig v 60. letech. Dnes eviduje pracovní skupina Kleine Fächer 36 samostatných kateder na 23 německých univerzitách. Více než 50 vysokých škol nabízí studijní programy v oborech DaF nebo DaZ.

Rozdíl: DaZ vs. DaF

Pojmy němčina jako druhý jazyk (DaZ) a němčina jako cizí jazyk (DaF) jsou často zaměňovány nebo používány jako synonyma. V lingvistice a didaktice jazyků však existují zásadní rozdíly, které mají přímý vliv na metodiku a cíle učení. Podle studie Goethe-Institutu, DAAD a Centrály pro zahraniční školství se po celém světě učí němčinu jako cizí jazyk přibližně 15,4 milionu lidí. S přibližně 18 procenty rodilých mluvčích je němčina nejrozšířenějším mateřským jazykem v Evropské unii a spolu s francouzštinou druhým nejčastějším cizím jazykem.

Němčina jako druhý jazyk
(DaZ)		 Němčina jako cizí jazyk
(DaF)
Osvojování v německy mluvící zemi (např. děti v německých školách) Učení se v zahraničí (např. výuka němčiny ve Francii nebo Japonsku)
Denní kontakt s německým jazykem v běžném životě, škole i práci Kontakt převážně ve výuce, malý kontakt v běžném životě
Řízené i neřízené osvojování současně Převážně řízené osvojování v učebně
Němčina je bezprostředně nutná pro vzdělání, povolání a participaci Němčina jako dodatečná kompetence, není existenčně nezbytná
Cíl: Vzdělávací jazyková kompetence a společenská integrace Cíl: Komunikační kompetence pro cestování, studium nebo práci v zahraničí
Studenti jsou heterogenní (různé první jazyky, úrovně vzdělání, věk) Skupiny studentů jsou často homogennější (stejný první jazyk, podobná úroveň)

Proč je tento rozdíl důležitý?

Studenti DaZ potřebují jiné didaktické přístupy než studenti DaF. Zatímco učebnice DaF jsou koncipovány pro strukturovanou výuku cizího jazyka, výuka DaZ musí zahrnovat každodenní zkušenosti studentů, brát v úvahu jazykovou heterogenitu a dláždit cestu ke vzdělávacímu jazyku.

DaZ a vzdělávací jazyk

Pro studenty DaZ představuje osvojení vzdělávacího jazyka zvláštní výzvu. Zatímco každodenní jazyk (také: BICS – Basic Interpersonal Communication Skills) je často na dobré úrovni již po jednom až dvou letech, osvojení vzdělávacího jazyka (také: CALP – Cognitive Academic Language Proficiency) trvá zpravidla pět až sedm let.

To znamená: Dítě, které mluví plynně německy a bez problémů se domluví na školním dvoře, může přesto ve výuce neuspět, protože mu chybí vzdělávací jazykové kompetence. Právě zde nastupuje práce InSL e.V.

Každodenní jazyk (BICS)

Osvojuje se rychle (1-2 roky). Vázaný na kontext, neformální, situativní. Stačí pro každodenní život, ale ne pro školu.

Vzdělávací jazyk (CALP)

Trvá výrazně déle (5-7 let). Nezávislý na kontextu, abstraktní, formální. Rozhodující pro školní úspěch.

Jak funguje osvojování druhého jazyka?

Osvojování němčiny jako druhého jazyka neprobíhá náhodně, ale sleduje určité fáze osvojování. Bez ohledu na první jazyk procházejí studenti DaZ podobnými fázemi, které se odrážejí v gramatice, slovní zásobě a struktuře vět.

01

Fáze jednoho slova & naučené fráze

Studenti používají jednotlivá slova a ustálená spojení jako „Jmenuji se...“, „Děkuji“ nebo „Jak se máš?“. Tato fáze tvoří základ pro další osvojování.

02

Jednoduché větné struktury

Vznikají první věty typu podmět-sloveso-předmět: „Já jít škola“, „Máma dělat jídlo“. Postavení slovesa ještě není správné, často chybí členy a pádové koncovky.

03

Větný rámec & vedlejší věty

Studenti začínají používat německý větný rámec („Ich habe gestern Fußball gespielt“) a tvořit první vedlejší věty („..., weil ich Hunger habe“). To je klíčový krok na cestě ke vzdělávacímu jazyku.

04

Komplexní struktury & vzdělávací jazyk

V pokročilé fázi si studenti osvojují trpný rod, konjunktivy, rozvinuté nominální fráze a odborné termíny. To je předpokladem pro účast na vzdělávacím jazykovém diskurzu ve škole i v zaměstnání.

Vícejazyčnost jako šance

Dlouho byla vícejazyčnost vnímána jako překážka. Moderní lingvistika však ukazuje: vícejazyčnost je zdrojem. Děti, které vyrůstají s více jazyky, si často vyvinou lepší jazykové povědomí a dokážou snadněji porovnávat a chápat jazykové struktury.

InSL e.V. se řídí základním konceptem vzdělávací jazykové komunikace (BiKo) podle profesorky Ingrid Gogolin, který vícejazyčnost explicitně uznává jako zdroj. V našich jazykových kurzech pro děti i dospělé není první jazyk vnímán jako deficit, ale je oceňován jako základ pro osvojování němčiny.

Výhody vícejazyčnosti:

  • Zvýšená jazyková citlivost – vícejazyčné děti rychleji rozpoznávají jazykové vzorce
  • Lepší metajazykové povědomí – dokážou o jazyce přemýšlet
  • Kognitivní flexibilita – střídání jazyků trénuje mozek
  • Kulturní kompetence – přístup k různým kulturám a způsobům myšlení
  • Profesní výhody – vícejazyčnost je na trhu práce stále žádanější

Podpora DaZ v InSL e.V.

InSL e.V. spojuje podporu DaZ s osvojováním vzdělávacího jazyka. Náš přístup jde nad rámec pouhého předávání jazyka: podporujeme průběžné jazykové vzdělávání – od každodenního jazyka přes odborný jazyk až po vzdělávací jazyk.

Podpora DaZ pro dospělé

  • Skupinové tréninky – individualizované kurzy němčiny s praktickými cvičeními zaměřenými na gramatiku, čtení a poslech
  • Deutsch4U – projekt financovaný EU pro osoby s obtížným přístupem k běžným jazykovým nabídkám
  • Kurz čtení a psaní – cílená podpora dovedností v psaném jazyce

Školení pro odborníky

  • Další vzdělávání – kvalifikované školení pro učitele, pedagogy a rodiče o jazykově citlivé výuce a didaktice DaZ
  • Workshopy o vzdělávacím jazyce a průběžném jazykovém vzdělávání
  • Praktické koncepty podpory DaZ v odborných předmětech

Metody podpory DaZ

Účinná podpora DaZ je založena na vědecky podložených metodách. InSL e.V. sází na základní koncept BiKo a spojuje různé přístupy:

Průběžné jazykové vzdělávání

Podpora jazyka jako kontinuální proces napříč všemi stupni vzdělávání – nikoli jako izolované jednorázové opatření.

Didaktika vícejazyčnosti

První jazyky studentů jsou zahrnuty jako zdroj, nejsou vnímány jako překážka.

Scaffolding

Cílená jazyková podpora (lešení), která je postupně odbourávána, dokud studenti nedokážou pracovat samostatně.

Kooperativní učení

Společné učení ve skupině podporuje aktivní používání jazyka a komunikační kompetenci.

Jazykově citlivá didaktika

Učitelé rozpoznávají jazykové nároky svých předmětů a cíleně podporují studenty DaZ při dalším vzdělávání.

Vědecké základy

Didaktika DaZ staví na rozsáhlém výzkumu. Ústřední koncepty, které formují i práci InSL e.V.:

Klíčové pojmy a koncepty:

  • BICS a CALP (Jim Cummins, 1979) – rozlišení mezi každodenní a vzdělávací jazykovou kompetencí. Zásadní pro pochopení toho, proč studenti DaZ mohou navzdory dobrému každodennímu jazyku ve škole neuspět.
  • Průběžné jazykové vzdělávání (Ingrid Gogolin) – koncept jazykové podpory napříč všemi stupni vzdělávání, který je zakotven v konceptu BiKo.
  • Jazykově citlivá odborná výuka (Josef Leisen) – metodika, která spojuje odborné a jazykové učení.
  • Scaffolding (Pauline Gibbons) – metoda „stavby lešení“ pro cílenou jazykovou podporu ve výuce DaZ.

Důležité instituce v oblasti DaF/DaZ

Podpora němčiny jako cizího a druhého jazyka je ústředním cílem německé zahraniční kulturní a vzdělávací politiky. Tuto podporu realizují různé organizace:

Podpora DaZ pro děti i dospělé

Provázíme vás nebo vaše dítě na cestě k bezpečnému ovládnutí německého jazyka – individuálně, profesionálně a na vědeckém základě.

Nabídka pro děti Nabídka pro dospělé